Včelařská konference

Vrátil bych diskuzi k faktům.
A mám dotaz. Ví někdo o nějaké analýze, nebo alespoň o shromažďování dat o úhynech. Nebo to je vše zatím na úrovni onoho "smutného" článku, kolem kterého se strhla polemika ve Včelařství.
Pokud mohu zatím hodnotit úhyny své a ve svém okolí, tak tady je to zatím standard - zásoby atd.
Naopak, nějak si pochvalujeme, že poslední roky jsou včelstva nebývale silná.
Ale průsery přicházejí náhle a nečekaně. Máte tedy někde nějaká podezření, že není něco O.K. ?
Karel

Od: Karel :

> Ale průsery přicházejí náhle a nečekaně. Máte tedy někde nějaká podezření,
> že není něco O.K. ?
......

Co má nebýt OK? To, že po vytažení Gabonu PA 92 kontrolně zafumiguji, je-li co, a vlastně mohu smetat tisíce roztočů do 24 hodin?
Ano, jsou možná lokality úplně někde jinde, kde byl či nebyl po sobě gabon aplikován a víceméně funguje, ale já mluvím o i 6-ti leté stálé indikaci Gabonu PA92 s tou samou účinnou látkou a slyším pochvalné ódy (vyškolení pracovníci SVS z Dolu) odjinud jak funguje - tak ho předepsat OV znovu. Ano. Možná někde jinde. Ale 4 roky už zde nefunguje a jsou to i vyhozené prostředky a zbytečné ztráty u včelařů, které včelaře to už nebaví a specializují se na chytání rojů už po delší dobu. (malá procentuální účinnost)

To mluvím za více včelařů. Nejen za sebe.

VÚ už měl pro své tvrzení výborného léčiva mít v takových místech několik svých včelstev a pozorovat to, co možná čeká "kliďase s návodem". (p. Stonjeku omlouvám se Ti, jestli jsem se Tě nějak významně dotkl. Ale vím očem je řeč)

Pěknej večer přeji

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Co má nebýt OK? To, že po vytažení Gabonu PA 92 kontrolně zafumiguji, je-li co, a vlastně mohu smetat tisíce roztočů do 24 hodin?
.............
S takovým napadením nemám zkušenosti. V létě jsem dával Gabon jen jednou (bylo to nařízeno SVS a nějak na honem na poslední chvíli rozdáno) a nestihl jsem tam dát podložky, tak nemohu soudit. ALe běžný spad přes podletí na podložku mám tak jednotky za týden. Je možné, že je něco (mravenci,..) odnosí z podložek, ale je to v souladu s podzimním ošetřením. Dosud jsem měl minimální spad, v řádu od jednotek až tak do stovky. Bývalo to víc, ale to tady včelařil jeden chalupář a po zrušení tohoto stanoviště jsem najednou neměl co léčit. Až jsem si myslel, že nefunguje léčivo. U včel, kde jsem provedl podzimní ošetření podle předpisu jsem míval hodnoty v limitu, většinou jednotky roztočů na desítky včelstev. Tohle platilo pro pevné stanoviště.
V loni jsem při kočování v jedné "zavšivené" lokalitě nachytal roztoče, rekord byl ve 2 včelstvech po 1800 rozt. po prvních dvou fumigacích. V této skupině 26 včelstev jsem napočítal po prvních dvou léčeních průměr 500. Vyšetření vzorku měli v únoru ale ukázalo NULU. V téhle skupině jsem dělal kontrolu na rezistenci, takže se střídaly účinné látky, ale na tomto samém stanovišti jsem normálně léčil stabilní skupinu v NN Brenerech. V té byli asi 3roztoči celkem v asi 30včelstvech. A to bych spíš viděl, že ti tři spadli z louček nízkých nástavků.
Takže já žiji v iluzi, že standardní léčivo je účinné. Letos jsem se k tomu ještě nedostal, ale jsem napjatý. V loni jsem zainvestovali do kompresoru a vyvíječe a se sousedy v prosinci foukali. Dva co již léčili, měli minimální spad a v něktrerých včelstvech nulu.
ALe je možné, že jinde je to jiné a proto se o to zajímám.

Mně vycházela účinnost 1.léčení 97%. To by znamenalo teoreticky po třech léčeních 1 přeživšího roztoče z třiceti šesti tisíc před léčením.
To je v podstatě genocida. Občas se nějaké léčení nepovede, takže prakticky to bude podstatně méně, ale pokud by se ze tří léčení povedly jen dvě, tak z tisícovky přežije při této účinnosti po dvou léčeních jen jeden.

Máme tady prostě takový malý koutek, kde roztoče musíme pracně začátečníkům ukazovat. O pár kilometrů dál už je místo, kde se na jaře líhnou včely co mají na sobě několik roztočů.
Obávám se, že zde asi bude platit komunistické "všechno je v lidech", a ne v jednom, ale plošně.

Nebo taky zatím máme kliku, že nám to tady funguje.
Karel

mimochodem teď v posledních dnech přichází na svět poslední zimnmí včely spolu s posledními roztoči,je čas léčit fumigace a kyselina mravenčí je na řadě,jen pečliví včelař bude léčit účinně v teplejších dnech nad 10 stupňů,kdy včely povolí chomáč a účinné látky můžou na roztoče snažící se přežít v chomáči na včelách,jinak je to zbytečná práce,pak už jen aerosol,ale ten aceton no v posledním případě stejně nechutný jak jarní nátěr plodu...
to by snad ani nešlo zákazníkovi říct,že sem valil do úlů aceton...

letos to hořčice na hnojení nestihla jen trochu pylu,loni kvůli ní proplodovaly půlku té tvrdé zimy se zásob přes dvacet kilo na jaře nic nebylo,dostaly medocukrovou placku a to je parádně rozjelo,vodu mají přímo u úlů a loni na jaře jí fakt bylo dost,zkouším zimovat i na třech nástavcích,měl sem z toho dobrej pocit včely ho hned navštěvovaly za zásobama,měl sem vlastně dva nástavky po té volně spářené vigorce,chtěl sem ji vyměnit, ale nebylo komu,brouci z nich nějak nepadali a přes to včely ve dvou uličkách,asi ta vigorka byla nějaká defektní ani přes léto nešla do výkonu,hned sem ji zamáčkl a toto minivčelstvo spojil v jednom nástavku se slabším oddělkem-odskládám neobsednutý rámky noviny složím do písmene "z"na horní loučku předposlední rámku položím volnou spodní loučku ta zvedne okraj novin k folii, dole založím loučkou noviny na dno(ty noviny pokud to jde v tuto dobu po pár dnech-týdnu vytáhnětě ,včely si vykoušou otvor a zbytek nechávaj na jaro,no jak to pak vypadá když z úlu trčí noviny až do dubna),dorovnám druhým minivčelstvem,spojuji v jednom N včelstva záložních matek různého plemene,stejného plemene na ostro když je trochu chladno,jsou zpomalený a to působí jako bariera jako ty noviny ale nevychází to vždycky,no po té vigorce mi zbyly dva nástavky zásob,přidal sem je na dvě silné včelstva ve dvou N,a oddělky spojuju na ostro až je fakt zima ,většinou přežijí obě matky a to je vidět na jarním rozvoji(!),u mě byla medovice i třeba v min .množství po celé dva suché měsíce září a říjen ,nosily ji do plodiště,no snad tu trochu do vánoc vypráší.....

No já jsem původně psal o tom, že př Veselý přirovnává toxicitu Gabonu k
toxicitě kuchyňské soli. Má pravdu, pokud se myslí akutní toxicita Ld 50,
která udává dávku, která do tuším 24 hodin zabije 50 % příslušných
živočichů. Jenže pak je ještě dlouhodobé zatížení organismu rezidui
příslušné látky. To u kuchyňské soli nebo třeba kyseliny šťavelové nebo
třeba i kyanovodíku a jeho solí jako jednoduché látky relativně běžně se v
organismech vyskytující není, ale u těch složitějších "umělých" je. Třeba
polychlorované bifenyly PCB budou mít podobnou akutní toxicitu Ld 50 jako ta
kuchyňská sůl a přesto byly zakázány. Protože jejich rezidua přetrvávají
desítky až stovky let beze změny v přírodě, o prostředí v organismu ani
nemluvě. Taky analytické metody jsou postupně vylepšovány, směřuje to pomalu
k tomu, že třeba v 60 letech se někomu z kapky krve provede analýza a lékař
potom z výsledků řekne: Vy jste asi před 40 lety pracoval 10 let v lakovně,
asi 20 let jste léčil včely, asi před 30 let jste se setkal s PCB, nebouchl
Vám na zahradě transformátor? a posledních 10 let jste dělal někde s gumou,
asi s pneumatikami a tak dále. Veřejné přirovnávání Gabonu k kuchyňské soli
může právě některé včelaře svést k nedodržování hygienických předpisů při
manipulaci a tím k zbytečnému "dodávání" této látky do organismu.

R. Polášek